Pokud se zajímáte o Jantar a chcete se o této zvláštní uhlíkaté nerostné látce dozvědět nějaké doplňující informace, jste zde správně. Postupně si v tomto článku v několika odstavcích ukážeme jaké jsou jeho vlastnosti, kde se nejčastěji vyskytuje a také jaké jsou jeho předchůdci a něco z jeho historie.
Celkově se jedná o mineralizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů, která je jak je již zmíněno v samotném nadpise tohoto článku stará více jak padesát milionů let – nicméně je však známý i jantar, který je starý více jak 320 milionů let a pochází tedy zhruba z doby prvohorního karbonu.
Nejčastěji vyskytující složení jantaru je C10H16O. Barvou se jantar nejvíce přibližuje do zlatavě žluté a syté barvy – tedy hodně záleží na jeho původu, což rozhoduje o jeho celkovém zbarvení. Některé odrůdy jsou až kávově nahnědlé a díky chemickému složení této látky jsou poměrně hodně snadno barevně modifikovat.
Jedna ze zajímavostí je taková, že pokud budete třít jantar o vlněnou látku – následně vzniká záporný náboj statické elektřiny. Tuto vlastnost popsal již v 6 století před naším letopočtem Thales z Milénu. Z tohoto názvu také pochází samotný název pro elektřinu, což je hodně velká zajímavost, kterou málokdo ví a zná.
Další ze zajímavostí je ta, že jantar taje až při plus 287 °C a je hořlavý. V antice si lidé mysleli, že má jantar magické a mystické vlastnosti a v mnohých kulturách byl také používán jako osobní talisman nebo i jako léčebný prostředek.
Jantar se sám o sobě vyskytuje v celkem osmi barevných variantách:
Pochopitelně kromě toho také existuje celá škála odstínů výše zmíněných osmi barevných provedení. Takže se celkově může jednat až o několik stovek tisíc barevných variant a různých odstínů.
Celkově nejkrásnější, nejcennější a nejoceňovanější jantar je jantar červený, který pochází z oblasti Chiapas (Mexiko). Dále modrý jantar, který pochází ze Sicílie a valchovit, který je z Rumunska.
Již první zmínka o nalezení jantaru pochází od oblasti Baltského moře a je stará více jak 30 tisíc let. Celkově nejstarší kus jantaru pochází z oblasti dnešního Hannoveru. Jantar se nalézá v podobě valounků, hlíz a zrn, které jsou naplaveny a usazeny v různých horninách. Největší dosud nalezené exempláře dosahují váhy až 10 kilogramů.
V České republice se nachází převážně ve sladkovodních třetihorních usazeninách české křídy a to přesněji u Valchova, Boršova nebo u Velkých Opatovic. Největší naleziště v Evropě je již na zmíněném pobřeží Baltského moře a odhaduje se, že až devadesát procent celkových zásob jantaru pochází z okolí ruského Kaliningradu. Další menší naleziště jantaru jsou pak v Rumunsku, Sicílii a také ve Velké Británii.
Jedná se o účinný prostředek k pročištění a léčbě čaker. Na svoji tělesné úrovni nabíjí tělo potřebnou životní sílou a dokáže z něj vyhánět nemoci. Tím, že dokáže jantar pohltit bolest a negativní energii, umožňuje tělo aby našlo ztracenou rovnováhu a samo se uzdravovalo. Jantar také potlačuje stres, což může mnohým lidem usnadňovat jejich život a to pokud u sebe jantar budou neustále mít.
