V následujících odstavcích si společně popíšeme a hlavně ukážeme co to vltavín vlastně je, kdy a kde byl objevený a hlavně také další zajímavosti, které vás rozhodně mohou zajímat. O vltavínu koluje poměrně také hodně pověstí, které vám také v následujících řádcích představíme.
V roce 1787 učinil profesor Karlovy univerzity, doktor Josef Mayer poměrně zajímavý objev nedaleko Týna nad Vltavou a během svého konaného výzkumu objevil hned několik přírodních skel, které se po čase mezi veřejností vžily jako název vltavín – podle české řeky Vltava v jejíž blízkosti pan Mayer objev učinil.
Sám doktor Mayer se zpočátku domníval, že se spíše jedná o chryzolity, které mají sopečný původ. Největší naleziště těchto chryzolitů je horní povodí řeky Vltavy – převážně na jih a západ od Českých Budějovic. Tektity, které byly nalezené na Moravě se nazývají příznačně moravity a to hlavně ve střední oblasti toku řeky Jihlavy.
Další méně známá a významné lokality jsou možné k objevení v sousedním Rakousku, kde bychom nalezly také zajímavé naleziště. Další zajímavostí je fakt, že přibližně 100 let po objevení vltavínu byly učiněny podobné objevy i na jiných lokalitách po celém světě.
Mezi základní vlastnosti vltavínu patří rozhodně to, že se jedná celkově o chemicky téměř totožné kameny s jílovitými horninami, ale na rozdíl od třeba sopečných skel neobsahují téměř vůbec žádnou vodu. Bohužel se ve vltavínovém skle objevují jisté vady, které jsou rozpoznatelné jako vzduchové bublinky, které jsou převážně z jihočeských vltavínů.
Bubliny nejsou nikterak velké – jsou drobné a jedná se o řádově několik desetin milimetru. Kuriozitou je nalezení jednoho kamene, který měl bublinu přes jeden centimetr dlouhou.
Další zajímavostí je to, že tlak v těchto bublinách je až překvapivě nízký a to pro představu 19 – 25 krát nižší než je u mořského dna, což vede k jisté domněnce, že Vltavín pochází z prostředí, kde panuje nižší tlak – třeba jako například ve vyšší vrstvě atmosféry.
Nicméně vltavíny NEJSOU skleněné meteority, se kterými si je lidé bohužel velice často pletou.
Samotný název vltavínů není zcela odvozen přímo od řeky Vltavy. Tento termín pochází z německého názvu Týna nad Vltavou, neboť z jeho okolí pocházely úplně první popisované kusy této horniny. Český ekvivalent a obdoba vltavínu se objevil až zhruba o 100 let později.
O tomto druhu minerálního kamene se panuje hned několik zajímavostí, o které bychom se s vámi rádi podělili. Jedná se o:
Další a poslední zajímavostí je to, že vltavíny vlastně nejsou ani nerosty. Jsou definovány jako látka, která má složitý chemický vzorec s určitou krystalovou strukturou – mají tedy amorfní strukturu.
V Jižních Čechách mají dokonce spojeny s Vltavíny i jistý svatební obřad, kdy mladý ženich musel dát Vltavín svoji nastávající nevěstě jako důkaz jejich hlubokých citů a lásky. Dnes je pochopitelně situace zcela odlišná a pokud v lese nebo na poli naleznete jílovitou díru a v ní někoho, kdo kope do země – rozhodně se nejedná o již zmiňovaného ženicha, ale spíše o legendárního hledače polodrahokamů.
